Staonův svět - Existují dobré dotace?

V současném západním světě, kde dotace a přerozdělovací mechanismy vládnou, se jedná o podstatnou otázku. Jsou dotace automaticky zlo? Jsou automaticky dobro? Nebo je pravda, jak to tak bývá, někde uprostřed?

Abychom na otázku dokázali odpovědět, je nejdříve potřeba si určit, co vlastně znamená, že dotace je dobrá. Jako první asi každého napadne, že dobrá bude tehdy, pokud splní účel, kvůli kterému byla zavedena. Pokud dotace Dešťovka skutečně zvýší zachytávání dešťové vody, asi bychom ji mohli považovat za dobrou. Je však toto kritérium dostatečné? Obávám se, že se jedná pouze o polovinu pravdy.

Sartori v dodatku k Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci uvádí pojmy etika smýšlení a etika následků a dokládá, že politika nemůže pracovat v kontextu etiky smýšlení, ale vždy etiky následků. Politik totiž určuje pravidla platná pro všechny a všichni občané jim násilím podléhají. Proto je nezbytně nutné, aby politici jednali odpovědně a brali v úvahu následky svých činů. (Je poměrně zajímavé si povšimnout, že Sartoriho výchozí úvaha je téměř shodná s úvahou Hayeka v Cestě do otroctví, podle které vyvozuje, že socialismus není slučitelný s lidskou svobodou.) Naše výše uvedené kritérium dobré dotace funguje pouze v kontextu etiky smýšlení, ale nikoliv v kontextu etiky následků.

Nezbývá nám tedy, než kritéria rozšířit. Dobrá dotace tedy musí 1. splnit svůj účel, 2. nesmí napáchat škody převyšující hodnotu svého účelu (z pohledu morálky bychom dokonce mohli chtít, aby nezpůsobila žádné škody). Vyhodnotit první kritérium většinou je možné, i když i zde je spousta nejednoznačností a různých úhlů pohledu. Podrobnější rozbor ovšem vyžaduje druhé.

Jaké škody může dotace napáchat? Například dotace obvykle poškozuje cílový trh, kdy někteří jeho účastníci získají neoprávněnou konkurenční výhodu, která vede k problémům případně až k zániku některých konkurentů. Taková situace pak může vést ke ztrátě pracovních míst, snížení výběru daní a stejně tak k nevyčíslitelné ztrátě příležitosti, protože zaniklý konkurent mohl v budoucnu vytvořit něco, co by bylo výrazně lepší než řešení podporované dotací.

Dotace musí být z něčeho zaplacená. Stát (a samozřejmě i EU) naprostou většinu svých finančních prostředků získává z daní. Pokud tedy zavedeme dotační systém, daňoví poplatníci musí být zatížení většími daněmi, než by bez dotací byli. Tato situace následně vede ke zhoršení životní situace především nejchudších lidí – všechny ceny z jejich spotřebního koše stoupnou (daně se obchodníkům nejlépe promítají do cen např. základních potravin, léků nebo neluxusního oblečení, prostě do věcí, které lidé nutně potřebují pro přežití) a jsou vytlačovaní z pracovního trhu (Tesco nezavádí automatické pokladny z lásky k automatům, ale protože cena nekvalifikované práce pokladních začíná být díky státním zásahům neúnosně vysoká). Navíc je zde opět cena ušlé příležitosti: někdo ze zdaněných mohl za peníze, které musel zbytečně odevzdat státu, vytvořit něco, co je opět mnohem lepší než dotacemi podporované řešení.

S dotačními systémy se automaticky pojí i zvýšená korupce. Peníze jsou moc, a moc korumpuje. Čím větší je moc (čti čím více se přerozděluje), tím více se zákonitě najde úředníků, kteří podlehnou svodům si přilepšit (někteří s tímto cílem rovnou do dotačního systému vstupují). A pochopitelně, čím větší je korupce, tím větší jsou náklady na její potírání. Povšimněte si, kolik člověkohodin už strávili úředníci kauzou Čapí hnízdo (OLAF, státní zastupitelství, policie, soudci, jednání ve sněmovně) a to jsou teprve na začátku. Dá se čekat, že náklady nakonec přerostou i výšku prošetřované dotace. Korupce a boj proti ní tedy opět způsobují těžko vyčíslitelné škody.

Výčet problémů docela určitě není kompletní. Nicméně zcela jasně ukazuje, že dotace mají své nezanedbatelné dopady. A bohužel je také dost zřejmé, že nejsme schopní je nějak kvantifikovat a porovnat s přínosy dotace. Kromě jiných důvodů bychom pro vyhodnocení ušlých příležitostí potřebovali stroj času pro náhled do budoucnosti. Tedy, abychom se vrátili k původní otázce, dobrá dotace existuje pouze teoreticky. Prakticky ovšem neexistuje, protože nikdy nejsme schopní vyhodnotit její negativní dopady, tudíž žádnou dotaci nemůžeme s dostatečnou mírou jistoty označit za dobrou. A to i v situaci, kdy plní dobře svůj účel.

Staon | 7.10.2017 So 14:51 | <<< trvalý odkaz >>> | tisk |
Autor vzhledu: Staon. Stránky jsou postaveny na redakčním systému RS2 (verze RC2).